Autor: Lessien Séregon (Lalwen_Liel)
Věk: pomalu 20
Znamení: Blíženec :P
Stav: Nezadaná, bezdětná (juch juch #D)
Povaha: Často flegmatická, a když už ne tak velmi
často cholerická a řvoucí na všechno co se hejbe.
Ujíždějící na: Anime, manze a hlavně na editování mangy.







Nádherná vzpomínka

3. dubna 2010 v 18:46 | SL
Pomalu scházel po schodech, jakoby šel na trest smrti. Ve tváři měl mučednický výraz, ale musel tam. Byla další schůze a on se jí už musel zúčastnit. Už se jí dále nemohl vyhýbat. Když už došel do kuchyně a posadil se, zavrtal své oči do dřevěného stolu a jen tiše naslouchal. Po půl hodině, kdy schůze skončila, všichni odešli. Jeho samotného nechali ve svém pustém domě, kde se cítil tak opuštěný. Už se zvedal a chtěl odejít, když uslyšel tichý pláč. Byla to ona. Ona, kterou tak vroucně miloval a ona nemohla být jeho. Pomalu k ní došel. Klekl si k ní a svými špičkami prstů ji pozvedl tvář. Podíval se jí do očí a to co tam uviděl, ho bodlo u srdce. Její modré oči byly plné bolesti, strachu a bezmocnosti. Její tvář byla mokrá od slaných slz, které jí stále stékaly po lících. Jemně je setřel svými prsty a lehce jí objal. Ona ho sevřela v náručí a rozeštkala se ještě více. Pohladil jí po jejích rudých vlasech a něžně ji začal utěšovat.
"Šššš... to bude dobré. Nic se mu nestane," vyvedlo ho z míry, co s ním tato slova udělala. V krku se mu utvořil obrovský knedlík a nemohl dýchat. Objímal tu dívku, kterou miloval a nemohl ji ani políbit. Nechtěl přijít o své kamarádství s jediným pobertou, který zůstal na živu s ním.
Dívka se na něj vděčně podívala a kývla hlavou. Zahleděla se mu do jeho šedých očí a zjistila, že se v nich utápí. Nemohla od nich odrhnout své oči. Nevěřila a ani nedoufala, že by se tohle mohlo někdy stát. Vždy se jí to objevovalo v jejích nejdivočejších snech. A teď se sen mohl stát skutečností.
Když uviděl její zmatenou tvář a pohled směřující k jeho rtům nemohl tomu uvěřit. Neváhal a přitáhl si jí blíž. Cítil její zrychlený dech na své tváři a tep jejího srdce na hrudi. Věděl však, že on na tom není lépe. Zahleděl se do jejích očí v nichž viděl touhu. Svými rty se začal přibližovat k těm jejím. Jejich rty se setkaly a jakoby nabraly novou energii, začala nádherná hra rtů a jazyků. Vivien cítila, jak se roztřásla po celém těle a v jejím nitru se odehrával jakýsi divoký a krkolomný tanec. Sirius si ji přitáhl ještě blíže a svou rukou jí vjel pod krátké černé tílko. Potom se od ní odtáhl a tázavě jí pohlédl do očí.
Vivien mu odpověděla dalším vášnivým polibkem a začala mu rozepínat černou košili. Sirius nezahálel a chytil ji za stehna a vyšvihnul jí na sebe. Poté se zvedl a zamířil do své ložnice. V cestě se Vivien přesunula na jeho ušní lalůčky a krk. Když se dostali do ložnice, Sirius jí pomalu položil na postel a sundal jí tílko. Chvíli na ní hleděl. Nestávalo se tak často, že by byla dívka bez podprsenky. Musela se usmát, když tak na ní hleděl. Když se Sirius vzpamatoval hladově se vrhl na její krk. Pomalu se přesouval dolů a rozepínal jí poklopec...

.


Probudily jí sluneční paprsky, které prosvítaly oknem. Porozhlédla se aby si vzpomněla, kde je. Když spatřila Siriuse tiše sykla. "To se nemělo stát," pomalu vstala a šla se obléknout. Šla rovnou do kuchyně, kde už byla přichystaná snídaně. Hladově se do ní pustila. Přemýšlela, kde by teď mohl být Remus. "Jen doufám, že se mu včera nic nestalo," povzdechla si. Včera byl totiž úplněk. "Nechci aby už dál byl špeh u Šedohřbeta. Je to moc nebezpečné," jak tak přemýšlela nevšimla si Siriuse, který jí pozoroval a jakoby jí četl myšlenky.
"Bude v pořádku. Asi by jsi už měla jít," smutně se jí zahleděl do očí. Vivien neudržela slzu, která si vyhledala cestičku a pomalu klouzala k jejím rtům.. Naposledy k němu přistoupila a objala ho. Věděla, že tohle už se nikdy nestane. Naklonila se k němu a dala mu ten poslední a nejvášnivější polibek plný citů, které v té chvíli pociťovala. Její srdce se chtělo rozbít na tisíc malých kousků. Už nechtělo dále existovat. Chtělo zůstat s ním, ale nemohla. Věděla, že by to Remus neunesl a to nechtěla. Pomalu se od Siriuse odtáhla a jemně se na něj usmála. Pomalu vykročila ke dveřím a odešla. Zbyla jim jen nádherná vzpomínka na nezapomenutelný večer.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.