Autor: Lessien Séregon (Lalwen_Liel)
Věk: pomalu 20
Znamení: Blíženec :P
Stav: Nezadaná, bezdětná (juch juch #D)
Povaha: Často flegmatická, a když už ne tak velmi
často cholerická a řvoucí na všechno co se hejbe.
Ujíždějící na: Anime, manze a hlavně na editování mangy.







Jsem Blacková... Já vím...

3. dubna 2010 v 18:40 | SL
Měsíční paprsky jí klouzaly po tváři. Havraní vlasy měla rozprostřené na nadýchaném polštáři a její ruce svíraly ty jeho. Na tváři měla malý a tajemný úsměv, který zdobil její tvář. Nevypadala jako by ho nenáviděla, byla jeho nepřítel. Vypadala zranitelně a zamilovaně.
Tiše jí pozoroval. Už neměl sílu pokračovat. Pokračovat v tomto nesmyslném vztahu? Byl to vůbec vztah? Nevěděl to a ani o tom nechtěl přemýšlet.
Chtěl si ji zapamatovat takto. Bezbrannou a s lehkým úsměvem na rtech.
V mysli mu vytanula spousta vzpomínek. Vzpomínek jí a jeho. Musel se v duchu usmát nad svou naivností. Věděl, že takhle to dál nepůjde a stejně spolu hráli tuhle hru. Hru, která je oba ničila.
Za tlustými zdmi hradu na sebe házeli nenávistné pohledy. Na každém kroku se uráželi a dělali naschváli a večer? Večer se stýkali a vše si to vynahrazovali.
Ndenáviděl se za to, že jí polehl. A zrovna jí. Vždyť to byl Casanova Bradavic, bezcitný, který se otočí za každou sukní, který se nezamiluje. Bylo to pro něj nepochopitelné. A proč zrovna do ní?
Tiše si lehl vedle ní a zblízka jí pozoroval. Z čela jí sundal pramínek dlouhých temných vlasů.
Probudila se. Otevřela oči a tiše ho pozorovala. Zastavila jeho ruku, která se až nebezpečně blížila k jejím rtům. Chvíli na něj hleděla. Poté se zvedla a začala sbírat své věci, které byli rozházené po celém pokoji.
Věděl, že musí odejít. Ztěžka dýchal a do očí se mu vháněli slzy. Právě ztrácí osobu, kterou miluje a možná která miluje jeho.
"Jsem Blacková," zašeptala a potichu otevřela těžké dveře.
"Já vím..."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.